KRAVMAGA-TEAM.CZ

ČLEN EVROPSKÉ FEDERACE KRAV MAGA RICHARD DOUIEB - ČESKÁ REPUBLIKA

Krav Maga

Instruktor

Instruktor

Naučení se technik systému Krav Maga vyžaduje od instruktora dlouhodobé vzdělávání.  Především osoba kandidující na post instruktora musí prokázat znalosti technického programu FEKM/SKMP, který definuje systém Krav Maga, jak v praktické, tak teoretické zkoušce.

Rovněž je důležité, aby kandidát dokázal předat své zkušenosti co nejlepším způsobem svým žákům.

Dobrá reputace v našich oddílech staví právě na takových lidech.

 

Evropská federace Krav Maga Richard Douieb jasně stanovila podmínky, které musí splnit každý kandidát ucházející se o post instruktora.

Dle získaného stupně technického programu může kandidát získat jeden ze dvou stupňů certifikátu instruktora.

Instruktor – pro osoby, které nemají černý pás Krav Maga

Instruktor – mistr- osoby, které mají černý pás (mistrovský stupeň) Krav Maga

Kandidát na instruktora začíná svou cestu v oddílu Krav Maga. Požaduje se, aby tato osoba pravidelně docházela na tréninky Krav Maga a pravidelně se zúčastňovala seminářů a školení, což vede ke zdokonalení a poznaní technik Krav Maga. Rovněž získává možnost vidět práci různých instruktorů.

V době, kdy kandidát dosáhne úrovně zeleného pásu technického programu, může se přihlásit

do instruktorského kurzu. K přihlášení do kurzu je rovněž potřeba doporučení instruktora oddílu, kde kandidát trénuje.

 

Instruktorský kurz trvá jeden rok, během kterého kandidát sbírá zkušenosti na školeních, kde poznává metodiku učení technik systému Krav Maga dle technického programu. Rovněž spolupracuje se svým instruktorem v domácím oddílu a pomáhá s vedením tréninků.

 

Završením instruktorského kurzu je týdenní školící seminář, ve kterém adepti na instruktora prokáží znalosti jak teoretické, tak praktické.

Po absolvování zkoušek s kladným výsledkem dostává kandidát certifikát instruktora Evropské federace Krav Maga dle dosaženého technického stupně (instruktor, instruktor mistr).

Certifikát instruktora je platný na celém světě.

 

Pozice instruktora požaduje, aby dbal na soustavné zdokonalování se v technické programu FEKM/SKMP a dodržoval etický kodex.

Instruktor musí svou prací v oddíle soustavně přispívat k rozvoji Krav Maga, zúčastnit se školení

 a seminářů tak, aby mohl získat akreditaci na další rok.

KRAVMAGA-TEAM.cz soustavně sleduje práci svých instruktoru. Osoby, které nesplňují podmínky stanovené pro instruktory, ztrácí akreditaci a nemohou dále provádět výukovou činnost.

Jen tak lze zaručit nejvyšší kvalitu předávání zkušeností se systémem Krav Maga.

 

 

Kandidáti na instruktory jsou školeni u nás a v sousedním Polsku, kde instruktoři mají mistrovské stupně.

Imi Lichtenfeld

Imrich Lichtenfeld se narodil 26. května 1910. Později známý pod hebrejským jménem Imi Sde-Or.

Je tvůrcem izraelského systému sebeobrany Krav Maga.

Dětství prožil v Bratislavě, dnešním hlavním městě Slovenska v rodině, pro niž sport, zákony a vzdělání na středoevropské úrovni znamenaly mnoho. Samuel Lichtenfeld, Imiho otec, byl svéráznou osobností – ve 13-ti letech utekl ke kočujícímu cirkusu a strávil následujících 20 let řeckořímským zápasem, vzpíráním a předváděním své síly. Tady se jeho otec seznámil s nejrůznějšími druhy sportu a naučil se také bojové umění.

Podněcován otcem pěstoval Imi širokou škálu sportů. Ze všeho nejdříve exceloval v plavání, potom     v gymnastice, ještě později v zápase a boxu. Roku 1928 Imi zvítězil v československém šampionátu     v zápase juniorů a 1929 v šampionátu dospělých (ve střední a lehké váze). Ve stejném roce zvítězil i v národním šampionátu v boxu a v mezinárodní soutěži v gymnastice. Během následující dekády se jeho atletická aktivita zaměřila především na zápas, v němž fungoval ve dvojí úloze, jako zápasník i jako trenér. Každý rok mu přinesl nějaké vítězství.

V polovině 30. let se poměry v Bratislavě začaly měnit k horšímu. Do ulic stále častěji vyrukovaly fašistické a antisemitské bojůvky. Z Imiho se stal nekorunovaný vůdce skupiny mladých Židů, z nichž většina patřila k boxerům, zápasníkům nebo vzpěračům. S nimi se snažil zabránit antisemitským násilníkům, aby vstupovali do židovské čtvrti.

V roce 1940, kdy se stal díky svým aktivitám trnem v očích i místním úřadům (od r. 1939 existující Slovenský stát přejal nacistický názor na Židy a vydával je postupně na smrt do koncentračních táborů), opustil Imi domov, rodinu a přátele, nalodil se na poslední loď s emigranty do Palestiny, jíž se nepodařilo prorazit nacistickou blokádu. Lichtenfeldova cesta na lodi Pentcho skončila potopením u Řecka a do Izraele se dostal až za dva roky (mezitím sloužil v Československé armádě na Středním východě).

V Palestině

V roce 1944 začal s tréninkem elitních jednotek Hagany a Palmach (předchůdci Izraelských obranných sil/IOS) v oblastech, na něž byl opravdovým expertem: trénink fyzické kondice, plavání, zápas, používání nože a obrana proti útokům nožem.

O čtyři roky později (1948), kdy vznikl stát Izrael a byly zároveň zformovány Izraelské obranné síly, stal se Lichtenfeld hlavním instruktorem pro zvyšování fyzické kondice a bojové přípravy těchto jednotek. V IOS působil přibližně 20 let; během té doby vyvinul a zdokonalil svou unikátní metodu sebeobrany a boje zblízka – Krav Maga.

Instruktor izraelského bojového umění

Poté, co ukončil svou aktivní službu, začal upravovat a modifikovat systém Krav Maga pro civilní použití tak, aby bez ohledu na fyzickou připravenost obránce bylo možné předejít jakkoliv motivovanému útoku. Aby umožnil přístup ke svým metodám co největšímu počtu lidí, založil dvě školicí střediska: jedno v Tel Avivu a druhé v Netanji, kde bydlel. V posledních letech svého života dohlížel na průběh tréninků, monitoroval tréninkové programy, pracoval na jejich vylepšování a zkvalitňování.

Zemřel 9. ledna 1998 ve věku 87 let. V současné době jsou Richard Douieb, Ejal Janilov a Avi Mojalem nejvyššími představiteli bojového systému Krav Maga ve světě.

Krav Maga

Krav Maga v hebrejštině znamená boj zblízka. Můžeme ho rozdělit na dvě základní kategorie.

Sebeobrana:

To je hlavní podstata Krav Maga. Obsahuje spoustu technik, které mají za cíl umožnit osobám ubránit se před útokem, minimalizovat zranění a překonat útočníka. Tato část technického programu Krav Maga zahrnuje základní pohyby obrany před různými druhy útoků; ať už útočníkem ozbrojeným nebo beze zbraně a v různých pozicích: stojící, sedící, klečící nebo ležící.

Boj zblízka:

Tohle už je více propracovaný systém Krav Maga. Učí, jakým způsobem neutralizovat protivníka rychle a efektivně. Slučuje elementy skutečného boje: taktiku, úniky, finty, připojení různých úderů, psychologické aspekty boje, apod. Tyto elementy rozvíjené na trénincích dovolují získat odolnost a kontrolu v případě přímého ohrožení.

Proč trénovat systém Krav Maga

Krav Maga vznikla v důsledku historických skutečností, kdy měla umožnit mladým Židům žijícím v Československu bránit se před útoky a agresí zfanatizovaných fašistických gangů.

V dnešní době v České republice naštěstí nemusíme trénovat Krav Maga za účelem boje o přežití nás nebo našich nejbližších. Tohle je komfort, který spousta lidí nedokáže ocenit, přesto, že to nic nestojí.

V dnešní době trénujeme Krav Maga pro pocit bezpečí, zdraví, duševní odpočinek – je to výborný funkční trénink. Odpočinete si, zasportujete, zlepšíte fyzickou kondici a hodně se naučíte.

Budujeme v sobě potenciál pro prožití zdravého a kvalitního života. To je poslání Krav Maga – je to způsob života – cesta.

Pro lidi, kteří přicházejí do našich oddílů, je Krav Maga ideální způsob, jak získat skvělou kondici, rozvíjet se a realizovat se.

V našich oddílech panuje skvělá atmosféra, laskavost, přátelství a vzájemná podpora. Jsou tu lidé, kteří mají aktivitu raději než jen pasivní vysedávání u televize nebo počítače. Hledat přátele jde i jinak, než jen na obrazovkách telefonu, nebo na sociálních sítích. Přátele v našich oddílech jsou skuteční, mohou se vás dotknout, obejmout, fandit, nejsou pouze virtuální.

Tréninky v našich oddílech jsou koncipovány tak, aby u účastníků došlo postupnému budování síly, vytrvalosti, flexibility a ohebnosti těla v závislosti na jejich vlastním cítění. To vše činí systém

Krav Maga komplexní jak v sebeobraně, tak i v běžném životě.

Krav Maga je rovněž cestování, poznávaní nových míst a přátel s mnoha zemí. Toto naše federace umožňuje. Evropská Federace Krav Maga Richard Douieb je největší federací na světě co do počtu registrovaných členů.

Vzdálenost od útočníka a čas na obranu:

Obojí má zásadní význam v sebeobraně. Ve většině případů máme kvůli krátké vzdálenosti od útočníka málo času na obranu. Krav Maga je proto vytvořená z jednoduchých a úsporných rychlých pohybů. To umožňuje využít maximální energii během boje. Rovněž, jednoduchý pohyb je rychlý, a to je obzvlášť důležité jste-li od útočníka pouze ve velmi krátké vzdálenosti.

Krav Maga a sport:

Krav Maga není sport. Není proto svázána žádnými sportovními pravidly. Právě proto se jedná o nejefektivnější způsob sebeobrany, u kterého je účinnost a funkčnost důležitější než estetika a ladnost pohybů.

Během tréninků se snažíme vycvičit účastníky v dobré bojovníky, kteří dokážou těžit ze své dovednosti, pokud je to nezbytně nutné.

Právo na obranu současně platné v České republice:

Současná právní úprava poměrně široce zajišťuje našemu občanovi možnost beztrestně chránit osobní integritu, včetně například domovní svobody, majetku a cti pro případy, kdy je donucen účinně odvracet nebezpečí, které těmto výsadám hrozí.

Pravděpodobně nejvíce se praktické využití sebeobrany rozebírá v některých paragrafech zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Jisté souvislosti mezi sebeobranou a jejími následky lze v některých případech najít i v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Možností napadení i obrany proti napadení je velké množství. Při sebeobraně však může dojít i k vybočení z mezí nutné obrany a krajní nouze, a tím k protiprávnímu jednání s následným postihem.

Seznámení s paragrafy:

§ 13 trestního zákona, nutná obrana :  „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.“

 

§ 14 trestního zákona, krajní nouze :  „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobení následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.“

Porovnání nutné obrany a krajní nouze:

Porovnáme-li nejprve trestně právní instituty - nutnou obranu a krajní nouzi - pak zjistíme, že podstatný rozdíl mezi nimi je v příčině odvracení útoku, když u nutné obrany je odvracen útok osoby, avšak u krajní nouze pouze nebezpečí, které nelze za daných okolností odvrátit jiným způsobem.

Další zásadní rozdíl mezi nutnou obranou a krajní nouzí je ve způsobeném následku. Zatímco jednání v nutné obraně připouští za určitých podmínek jakýkoli následek, jednání v krajní nouzi následek limituje (jednáním v krajní nouzi tedy nesmí vzniknout stejná nebo větší škoda nežli ta, která hrozila).

Za jakých podmínek je tedy možno využít nutnou obranu v praxi? Podmínky jsou zcela přesně a konkrétně stanoveny: 

  • útok na chráněný zájem trvá, 
  • útok chráněnému zájmu přímo hrozí, 
  • obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

a) Trvající útok

Z hlediska praktického se první podmínka trvajícího útoku vyznačuje útokem již nastalým. Znamená to tedy, že útok na chráněný zájem (život, zdraví, proti majetku, domovní svobodě, apod.) byl již reálně zahájen a to jak fyzicky, tak i např. hrozbou namířenou palnou zbraní apod. Zcela evidentně jde tedy o napadení, které vyvolává nutnost faktické obranné reakce a napadený tedy útok fyzicky odvrací.

b) Přímo hrozící útok

Splnění druhé podmínky, přímo hrozícího útoku, však již tak jednoznačné při posuzování praktických případů střetů nebývá. Znaky přímo hrozícího útoku mohou být odpozorovány (potenciální útočník svými vnějšími projevy dává najevo, že nás chce napadnout; např. nás verbálně napadá, vezme do ruky zbraň, či příležitostný předmět, který jako zbraň může použít, vyhrožuje, apod.) Pokud však útočníka nemáme ve vlastním zorném poli, pak je podmínka přímo hrozícího útoku v podstatě prakticky nesplnitelná. I z těchto důvodů lze považovat za prioritu přímo hrozícího útoku vzdálenost mezi dvěma nebo více osobami. Vzdálenost, ze které útok skutečně přímo hrozí, je zhruba 120 cm. Tato vzdálenost ve vzájemném postavení osob je tedy mez zásahu. Na tuto vzdálenost nelze vést úder rukou, avšak je možno zasáhnout protivníka kopem. V praxi pro vedení střetu to tedy znamená, že přiblíží-li se útočník na tuto vzdálenost, lze již takový jeho postup doprovodně chápat jako přímo hrozící útok a (podpůrně a „technicky“) splnění druhé podmínky nutné obrany podle § 13 trestního zákona.

Jednáním v nutné obraně nelze předpokládanému útoku předcházet, i když je podmínka přímo hrozícího útoku (tedy krácení vzájemného postavení) splněna. Jinými slovy, naše obrana nesmí útoku předcházet. Námi napadený předpokládaný útočník by se mohl hájit, že nám sice vyhrožoval a jinak se jako útočník projevoval, ale nemyslel to vážně a fakticky nám nechtěl ublížit.

Avšak jednou ze základních zásad pro vedení  boje je i zásada, že každá akce je rychlejší než reakce. Útočná akce bude vždy rychlejší, než obranná reakce napadeného. Pokud bychom čekali až na zahájení útoku, nemuseli bychom pak tento útok účinným způsobem odvrátit. Pokud však jeho útoku předejdeme „předčasně“, budeme nuceni absolvovat důkazní řízení, které bude tento moment objektivizovat za účelem zjištění, zda byla naše obrana oprávněná, či nikoliv. Posouzení takového případu je však zcela v rukou orgánů činných v trestním řízení. Každý konkrétní soudní případ má své specifické znaky, z nichž je třeba při jeho posuzování vycházet.

Podmínkou přímo hrozícího útoku lze v praxi chápat jako takovou, kdy má útok v dané konkrétní situaci již bezprostředně nastat.

c) Přiměřenost

Tuto podmínku nutné obrany je třeba v zásadě chápat především jako vztah přiměřenosti, případně zcela zjevné nepřiměřenosti obrany k útoku. Pokud by obranná aktivita napadeného byla nepřiměřená ve smyslu nižší intenzity, nežli je vedení útoku, pak by taková obrana postrádala logiku, protože by nevedla k vítězství. Kdyby, zcela teoreticky, byla obranná aktivita napadeného stejné intenzity  jako je vedený útok, nastala by patová situace, bez vítězství na jedné či druhé straně. Obranná aktivita tedy musí být vždy nepřiměřená (vyšší intenzity) nežli je vedený útok, aby napadený tento útok s jistotou a konečnou platností odvrátil.

Nepřiměřenost obrany oproti vedenému útoku je tedy nutná, nesmí jít však o zcela zjevnou nepřiměřenost a v tomto chápání nutné obrany je zásadní rozdíl.

Co tedy lze považovat za zcela zjevnou nepřiměřenost?

Především vše, co lze ve vedení střetného boje ze strany napadeného považovat za oplácení. Půjde tedy o takovou situaci, kdy napadený útok zvládl natolik, že ho vlastní (či za pomoci dalších osob) obranou iniciativou jednoznačně ukončil, ale pokračuje v boji stále dál, pak jeho obrana přerostla vlastně v útok. Obrana by tedy měla končit v souladu s ukončením útoku.

Faktem však zůstává, že se napadená osoba dostává do psychicky zátěžové situace, která téměř vždy vyvolává pocity jako je strach, panika, hrůza, nebo naopak vztek a zuřivost, které způsobují ústup racionálního myšlení do hlubokého pozadí a mnohdy jednání v afektu. Nelze tedy na napadeném vždy přísně vyžadovat, aby v této, pro něj extrémní situaci, reagoval svou obrannou činnost v souladu s danou právní normou a tento limit splnil.

Vybočení z mezí:

Pro případy, kdy dochází k vybočení z mezí nutné obrany, nebo krajní nouze, a napadenému se neprokáže chladnokrevně vědomý úmysl jeho nadbytečné bojové iniciativy po odražení útoku, pak v posuzování takové situace při výměře trestu slouží orgánům činným v trestním řízení § 33 trestního zákona, který se týká přihlédnutí k polehčujícím okolnostem, zejména k tomu, že pachatel – v našem případě napadená osoba - spáchala trestný čin podle § 33 písmeno

a) v silném rozrušení,

f) odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze.

 

Posouzení případu:

Prioritou v posuzování tedy musí být vždy skutečná situace v momentě střetu (zahájení útoku a obrany) a poměru mezi způsobem útoku a způsobem obrany pohledem na možnou zcela zjevnou nepřiměřenost obrany proti útoku. Způsobený následek je v tomto případě sekundární záležitostí. Obecně je pak třeba zohlednit skutečnost, že pouze a jenom útočník je odpovědný za svůj čin a nese tedy i plné riziko nezdaru své útočné akce. Možno i utrpěnou vlastní újmu na zdraví či smrt.

Pomoc v nouzi:

Za jednání v nutné obraně podle § 13 trestního zákona považujeme i tzv. pomoc někomu v nouzi. Jsou to takové případy, kdy nebezpečí trvá nebo přímo hrozí ostatním osobám (např. člen rodiny, kamarád/ka). I tehdy je možno v rámci tohoto institutu trestního práva útoky odvracet

FEKM RD - Richard Douieb

FEKM

Evropská Federace Krav Maga Richard Douieb (Federation Europeenne de Krav Maga)

Organizace založena v roce 1997 z iniciativy Richarda Douieba, který na žádost Imiho Lichtenfelda otevřel v roce 1987 první školu Krav Maga v Evropě a to ve Francii. Z počátku škola sdružovala skupinu lidí zapálených do techniky přímého boje. Časem se však stal tento systém tak populární, že ho začali využívat elitní policejní a vojenské jednotky jako GIGN nebo RAID.

FEKM je největší sdružení registrovaných členů trénujících systém Krav Maga na světě. Díky profesionalitě a neustálému zlepšování technického programu, ale i díky přístupu Richarda Douieba, jako prezidenta Evropské federace, se tato nadále rozrůstá. Organizační rozvoj jde ruku v ruce s trvalým souladem principů efektivity a morálky odkazů Imiho  Lichtenfelda.

V současné době FEKM spojuje 13 zemí, z toho 12 na území Evropy (Polsko, Německo, Belgie, Španělsko, Finsko, Francie, Velká Británie, Itálie, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Švýcarsko, Česká republika) a v Kanadě. Samotná Francie má více než 200 klubů. Počet aktivních členů přesáhl 20 000.

Richard Douieb

Richard Douieb je výjimečná osobnost - černý pás v ju-jitsu, mistr v boxu, certifikovaný trenér a učitel tělesné výchovy jak v Izraeli, tak ve Francii. Bývalý trenér elitní speciální jednotky francouzké GIGN a nakonec i mistr Krav Maga s 6 Dargou- výkonnostním stupněm a prezident a zakladatel FEKM.

Narodil se v Jeruzalémě v roce 1956. Avšak do svých 16-ti let žil ve Francii. Jako mladý trénoval gymnastiku a plavání, ale v 17-ti letech se vrátil do Izraele a začal výcvik bojových umění (box a karate).

Richard působil u izraelské armády u speciální jednotky bojových potápěčů (obdoba amerických SEALS) a má za sebou několik desítek bojových misí. Na poslední z nich byl vážně zraněn, což si vyžádalo roční rekonvalescenci. 

Poprvé se setkal se systémem Krav Maga jako veterán zvláštní jednotky izraelské armády, kde ho fascinovala jeho jednoduchost a efektivnost.

Ve věku 23 let dostává z rukou Imiho Lichtenfelda diplom vojenského instruktora Krav Maga. Po návratu do Francie Richard trénuje několik druhů bojových umění ( ju-jitsu, judo, muaiTai, kickbox). V roce 1993 získal titul mistr Francie v kickboxu.

Po 15-ti letech intenzivního tréninku byl úředně pověřen Imi Lichtenfeldem k rozvoji a propagaci systému Krav Maga v Evropě. 

V roce 1997 založil vlastní organizaci Evropské federace Krav Maga v Paříži. Richard Douieb se stal učitelem francouzských speciálních policejních jednotek. Systém Krav Maga se díky němu učí studenti v celé Evropě. Je zakladatelem a prvním propagátorem systému Krav Maga v Evropě.